Kapitola 1: Co je to efektivní altruismus? - Efektivní altruismus Česko

Původně vyšlo jako What is Effective Altruism na effectivealtruism.org · Zde přeložena verze z dubna 2025.

Efektivní altruismus je projekt, který si klade za cíl nalézat nejlepší způsoby pomoci druhým a uskutečňovat je.

Jde o výzkumný obor, jehož cílem je identifikovat nejpalčivější problémy světa a najít jejich nejlepší řešení, a zároveň i o prakticky zaměřenou komunitu, která se snaží tyto poznatky využít ke konání dobra.

Tento projekt má význam, protože i když mnohé pokusy o dobročinnost nevyjdou, některé jsou nesmírně efektivní. Některé dobročinné organizace například při využití stejného množství zdrojů pomohou stokrát, nebo i tisíckrát většímu počtu lidí než jiné.

To znamená, že když pečlivě promýšlíme, jak nejlépe pomoci, zmůžeme toho při řešení největších světových problémů mnohem víc.

S efektivním altruismem přišli vědci a vědkyně z Oxfordské univerzity, ale rozšířil se po celém světě a dnes jej aplikují desítky tisíc lidí ve více než sedmdesáti zemích. ¹

Lidé inspirovaní tímto konceptem se zabývají nejrůznějšími projekty – od financování nadace, která rozdala 200 milionů moskytiér proti malárii, přes vědecký výzkum budoucnosti AI až po kampaně na podporu opatření, která by zabránila další pandemii.

Tyto lidi nespojuje jedno konkrétní řešení světových problémů, ale způsob uvažování. Snaží se nalézt neobyčejně dobré formy pomoci, aby stejné množství úsilí vedlo k dosažení neobvykle významných výsledků. Uvedeme několik příkladů toho, čeho zatím dosáhli, a hodnot, které sdílí:

Jaké jsou praktické příklady efektivního altruismu?

Prevence příští pandemie

Proč právě tohle téma?

Lidé, kteří se zabývají efektivním altruismem, se obvykle snaží vyhledávat rozsáhlé, snadno řešitelné a neprávem opomíjené problémy ². Cílem je najít v současných iniciativách největší mezery a zjistit tak, kde nejvíce pomůže, když se přidá další člověk. Jednou z oblastí, které tato kritéria podle všeho splňují, je prevence pandemií.

Už v roce 2014 vědci a vědkyně věnující se efektivnímu altruismu uvedli, že vzhledem k tomu, kolikrát jsme se nějaké velké pandemii vyhnuli jen těsně, je pravděpodobné, že k ní během našeho života dojde.

Ve srovnání s jinými světovými problémy se ovšem na přípravu na takovou událost věnovalo – a nadále věnuje – velmi málo prostředků. USA na prevenci pandemií například vynakládají asi 8 miliard dolarů ročně, zatímco na boj proti terorismu padlo za posledních deset let ročně přibližně 280 miliard dolarů. ³

Odvracet teroristické útoky je rozhodně důležité. Rozsah tohoto problému se ale zdá menší. Když například vezmeme v úvahu pouze počet úmrtí, při teroristických útocích bylo za posledních 50 let zabito přibližně 500 tisíc lidí. Jen covid-19 si ovšem vyžádal přes 21 milionů životů ⁴ – a HIV/AIDS 40 milionů. ⁵

Nehledě na to, že budoucí pandemie by snadno mohla být mnohem horší než covid-19. Není vyloučeno, že se objeví nemoc nakažlivější než varianta omikron a zároveň stejně smrtelná jako pravé neštovice. (Pro podrobnosti o tomto srovnání viz poznámku 4.)

Když efektivní altruisté odhalí nějaký zásadní přehlížený problém, komunita pak hledá řešení, která by mohla mít výrazný dopad, a přitom jsou ostatními, kdo se tématem zabývají, opomíjena. Tím se dostáváme k následujícím příkladům.

Příklady uskutečněných projektů

V roce 2016 se nadace Open Philanthropy, která z myšlenek efektivního altruismu vychází, stala největším zdrojem financování organizace Johns Hopkins Center for Health Security. Ta se jako jedna z mála zabývá výzkumem, jehož cílem je nalézt účinnější opatření při pandemiích, a hrála významnou roli při reakci na covid-19. ⁶

Když propukl covid-19, členové a členky komunity efektivních altruistů také založili neziskovou organizaci 1DaySooner, která propaguje „human challenge“ testy. Při těchto testech vakcín se zdraví dobrovolníci nechají chorobou dobrovolně nakazit, aby bylo možné očkování testovat téměř ihned. Organizace 1DaySooner byla téměř jediná, kdo tento postup prosazoval. Přihlásilo se jí více než 30 tisíc dobrovolníků a dobrovolnic ⁷

a sehrála významnou úlohu v zahájení prvního human challenge testu s covidem-19 na světě. Až budeme čelit příští pandemii, tento model bude možné využít znovu.

Členky a členové komunity efektivního altruismu rovněž přispěli k vytvoření programu Apollo Programme for Biodefense. Jde o návrh politiky na odvrácení příští pandemie počítající s vynaložením několika miliard dolarů.

Poskytování základního zdravotnického materiálu v chudých zemích

Proč právě tohle téma?

Často se říká, že dobročinnost začíná doma. Pro efektivní altruisty ale dobročinnost začíná tam, kde lze pomoct nejvíc. To často znamená zaměřit se na lidi, které současný systém opomíjí – a ti od nás mnohdy bývají nejdál.

Více než 700 milionů lidí žije za méně než 1,9 $ na den. ⁸

Částka, kterou má k dispozici Američan blížící se k hranici chudoby, je naproti tomu dvacetinásobná, a průměrný vysokoškolsky vzdělaný Američan utratí přibližně 107násobek. ⁹

To je ze světového hlediska řadí mezi 1,3 % lidí s nejvyšším příjmem. ¹⁰ (Tyto částky jsou již upraveny vzhledem k tomu, že v chudých zemích lze za stejné peníze získat víc.)

Globální nerovnost je obrovská. Přesunem zdrojů k těm nejchudším na světě proto lze dosáhnout opravdu velkého množství dobra. V bohatších zemích, jako je USA nebo Velká Británie, jsou vlády na záchranu života ochotné vydat více než milion dolarů. ¹¹

Rozhodně to stojí za to, ale v nejchudších zemích světa jsou náklady na záchranu života výrazně nižší.

Organizace GiveWell provádí důkladný výzkum s cílem zjistit, které zdravotní a rozvojové projekty jsou nejlépe podložené důkazy a nákladově nejefektivnější. Zjistila, že mnohé snahy o pomoc nefungují, zatímco jiné, jako například poskytování moskytiér impregnovaných přípravky na hubení hmyzu, mohou zachránit život dítěte s průměrnými náklady 5 500 $. To je 180násobně méně. ¹²

Tyto jednoduché aktivity v oblasti zdraví jsou tak levné a efektivní, že se na jejich smysluplnosti shodnou i ti nejvýznačnější kritici rozvojové pomoci.

Příklady uskutečněných projektů

Výzkum organizace GiveWell využilo přes 110 tisíc jednotlivých dárců, kteří přispěli na doporučované dobročinné projekty více než miliardou dolarů. Podpořili organizace jako například Against Malaria Foundation, která rozdala více než 200 milionů moskytiér napuštěných přípravky na hubení hmyzu. Tyto aktivity zachránily podle odhadů celkem 159 tisíc životů. ¹³

Nejchudším lidem na světě lze kromě dobročinnosti pomoct také prostřednictvím podnikání. Technologická společnost Wave, kterou členové komunity efektivních altruistů založili, například umožňuje posílat peníze do několika afrických zemí rychleji a několikanásobně levněji než dosavadní služby. Obzvlášť užitečné je to pro migranty, kteří posílají peníze rodinám doma. Službu využívá více než 800 tisíc lidí třeba v Keni, Ugandě nebo Senegalu. Jen v Senegalu ušetřila služba uživatelům na poplatcích za převody měn stovky milionů dolarů – přibližně 1 % HDP země. ¹⁴

Pomoc při vytváření výzkumného oboru zabývajícího se slaďováním hodnot AI s těmi lidskými

Proč právě tohle téma?

Lidé zabývající se efektivním altruismem se často zaměřují na témata, která se zdají neintuitivní, nepochopitelná nebo přehnaná. Důvodem však je, že věnovat se tématům, která ostatní přehlížejí (jsou-li všechny ostatní faktory stejné), má větší účinek. A taková témata bývají (téměř výhradně) neobvyklá. Jedním z příkladů je problém slaďování hodnot AI s těmi lidskými.

Rozvoj umělé inteligence (AI) postupuje rychle. Nejpokročilejší systémy AI dnes dokážou omezeně vést rozhovor, řešit matematické úlohy na vysokoškolské úrovni, vysvětlovat vtipy, generovat z textu velmi realistické obrázky a na základní úrovni programovat. Ještě před deseti lety nic z toho možné nebylo. ¹⁵
Konečným cílem předních výzkumných center v oblasti AI je vytvořit AI, která bude srovnatelná s lidmi nebo je v řešení veškerých úkolů i předčí. Předpovídat budoucnost technologií je nesmírně těžké, ale z různých argumentů a průzkumů mínění odborníků vyplývá, že k tomu v tomto století spíše dojde, než nedojde. Ze standardních ekonomických modelů pak vyplývá, že pokud AI dosáhne lidské úrovně dovedností, technologický pokrok se nejspíš prudce zrychlí.
Výsledkem by pravděpodobně byla zásadní transformace, rozsahem nejspíš srovnatelná s průmyslovou revolucí v 19. století nebo ještě významnější. Pokud bychom ji zvládli dobře, mohla by přinést hojnost a blahobyt všem. Kdybychom ji nezvládli, mohla by vést k obrovské koncentraci moci v rukou hrstky vyvolených.
V nejhorším případě bychom mohli nad samotnými systémy AI ztratit kontrolu. Bytosti se schopnostmi dalece přesahujícími ty naše bychom nedokázali ovládat, a tak bychom svou budoucnost neměli v rukách o nic více než třeba šimpanzi.

Tento problém by tudíž měl zásadní dopad nejen na současnou generaci, ale i na všechny příští. Obzvlášť naléhavé je to tudíž z longtermistické perspektivy. Podle tohoto myšlenkového směru je jednou z klíčových morálních priorit současnosti zlepšovat dlouhodobou budoucnost.

Problém, jak zajistit, aby se systémy AI nadále řídily lidskými hodnotami, i když se schopnostmi dostanou na naši úroveň (nebo nás překonají), se označuje jako problém slaďování hodnot AI s těmi lidskými a k jeho vyřešení bude zapotřebí pokrok v informatice.

Přestože tato záležitost může mít historický význam, zabývá se jí jen pár stovek výzkumníků a výzkumnic, zatímco zdokonalování systémů AI se jich věnují desítky tisíc. ¹⁶

Shrnout obhajobu tohoto tématu v několika odstavcích není snadné, takže pokud byste se rádi dozvěděli další podrobnosti, doporučujeme začít zde, zde a zde.

Příklady uskutečněných projektů

Jednou z priorit je zkrátka informovat o tomto tématu více lidí. V roce 2014 vyšla kniha Superinteligence, ¹⁷ která zdůvodňovala zásadní význam slaďování hodnot AI s těmi lidskými a stala se bestsellerem v žebříčku New York Times.

Další prioritou je vytvoření vědeckého oboru, který se na tento problém zaměří. Průkopník AI Stuart Russell a další lidé věnující se efektivnímu altruismu například založili na Kalifornské univerzitě v Berkeley Centrum pro AI v souladu s člověkem (The Center for Human-Compatible AI). Tento výzkumný ústav usiluje o vytvoření nového paradigmatu vývoje AI, v rámci nějž je hlavním cílem podpora lidských hodnot.

Další lidé přispěli k založení týmů věnujících se slaďování hodnot AI s lidskými v předních centrech zaměřených na vývoj AI, jako je DeepMind nebo OpenAI, a v pracích jako např. Concrete Problems in AI Safety navrhli výzkumné programy v oblasti slaďování hodnot.

Zrušení průmyslových velkochovů

Proč právě tohle téma?

Lidé věnující se efektivnímu altruismu se snaží rozšířit svůj okruh zájmu, a to nejen na lidi žijící ve vzdálených zemích nebo budoucí generace, ale také na mimolidská zvířata.

Téměř 10 miliard zvířat v USA každý rok žije a umírá ve velkochovech. ¹⁸

Tato zvířata se často po celý život nemohou fyzicky otočit nebo jsou kastrována bez anestezie.

Mnoho lidí se shodne na tom, že bychom zvířatům neměli působit zbytečné utrpení, tuto pozornost ale většinou věnujeme útulkům pro domácí mazlíčky. Velkochovy ale v USA projde přibližně 1 400krát více zvířat než útulky. ¹⁹

Přesto získají americké útulky ročně asi 5 miliard dolarů, zatímco na kampaně za ukončení průmyslových chovů se vynaloží jen 97 milionů dolarů. ²⁰

Příklady uskutečněných projektů

Mezi možné strategie patří přesvědčování lidí. Sdružení Open Wing Alliance, které získalo významné finance od sponzorů inspirovaných efektivním altruismem, vytvořilo kampaň s cílem přimět velké firmy, aby se zavázaly k tomu, že přestanou nakupovat vejce slepic v klecových chovech. Zatím se k tomu zavázalo přes 2 200 firem, v důsledku čehož bylo klecí ušetřeno 100 milionů ptáků. ²¹

Další strategií je výroba alternativních bílkovin. Pokud by byly levnější a chutnější než maso z velkochovů, poptávka po tomto mase by mohla zmizet a velkochovy by skončily. Toto odvětví se snaží povzbudit organizace Good Food Institute. Pomáhá zakládat společnosti jako např. Dao Foods v Číně nebo Good Catch v USA, podněcuje velké firmy (např. JBS, což je největší výrobce masa na světě) k tomu, aby do odvětví vstoupily, a zajišťuje státní podporu ve výši desítek milionů dolarů. ²²

Organizace Open Philanthropy se stala jedním z prvních investorů do společnosti Impossible Foods, která vytvořila Impossible Burger – plně veganský burger, který se chutí velmi přibližuje masu a je teď součástí nabídky řetězce Burger King.

Zlepšování rozhodování

Proč právě tohle téma?

Lidé, kteří chtějí konat dobro, často rádi problémy řeší přímo, protože vidět hmatatelné výsledky své činnosti přináší větší motivaci. Záleží ale na tom, aby na světě bylo lépe, ne abyste toho dosáhli vlastníma rukama. Zastánci efektivního altruismu se tudíž často snaží pomáhat nepřímo, posilováním možností jiných.

Příkladem je zlepšování rozhodování. Kdyby se lidé v klíčových pozicích – například politici a političky, vůdčí osobnosti soukromého a terciárního sektoru nebo ti, kdo ve financujících orgánech rozhodují o udělování příspěvků – rozhodovali obecně lépe, společnost by byla schopnější řešit celou řadu budoucích problémů, ať už budou jakékoli.

Pokud tedy nalezneme nové, opomíjené způsoby, jak zlepšit rozhodování důležitých aktérů, mohla by to být cesta k významným výsledkům. A zdá se, že existují slibné způsoby, jak toho dosáhnout.

Příklady uskutečněných projektů

Mnoho světových problémů se zhoršuje kvůli nedostatku důvěryhodných informací.

Technologická forecastingová platforma Metaculus se zaměřuje na důležité otázky (jako je například pravděpodobnost, že Rusko napadle Ukrajinu), agreguje předpovědi stovek forecasterů a foracasterek a udílí jim váhu podle přesnosti v minulosti. Pravděpodobnost ruské invaze na Ukrajinu byla v polovině ledna 2022 podle platformy Metaculus 47 % a krátce před invazí 24. února 80 %. ²³ Mnoho vědců, novinářů a expertů tehdy tvrdilo, že k ní určitě nedojde.

Výzkumný ústav Global Priorities Institute na Oxfordské univerzitě se zase věnuje základnímu výzkumu propojujícímu filozofii a ekonomii s cílem přicházet na to, jak mohou lidé činící nenápadná rozhodnutí rozpoznat nejpalčivější problémy. Ústav se podílel na vzniku nového vědního oboru spočívajícího ve výzkumu globálních priorit – vytvořil výzkumný program, zveřejnil desítky vědeckých prací a přispěl k podnícení příslušného výzkumu na univerzitách, mezi které patří Harvard, Newyorská univerzita, Texaská univerzita v Austinu, Yale, Princeton a další.

Jaké jsou zásady efektivního altruismu?

Jaké jsou zásady efektivního altruismu? Výše uvedené projekty nejsou pro efektivní altruismus určující a oblast jeho zájmu se snadno může změnit. Určují ho naopak zásady, na kterých stojí jeho úsilí nalézt nejlepší způsoby pomoci druhým:

Stanovování priorit: Naše pocity při konání dobra obvykle opomíjejí rozsah výsledků – když pomůžeme stovce lidí, jsme obvykle stejně spokojení, jako když pomůžeme tisícovce. Protože ale některé formy dobročinnosti vedou k výrazně významnějším výsledkům než jiné, je zásadní snažit se pracovat s čísly a zhruba porovnat, kolik pomoci různé činnosti přinesou. Cílem není snažit se pomoct alespoň trochu, ale nalézt ty nejlepší cesty.
Nestranný altruismus: Je normální a rozumné, když člověku zvlášť záleží na vlastní rodině, přátelích nebo zemi. Když ale chceme vykonat co nejvíc dobra, snažíme se dávat stejnou váhu zájmům všech bez ohledu na to, kdy a kde žijí. Proto se soustředíme na ty nejopomíjenější skupiny. Do nich obvykle spadají ti, kteří na hájení vlastních zájmů nemají dostatek moci.
Otevřené hledání pravdy: Důležitější než se v první řadě ztotožnit s nějakým tématem, společenstvím nebo přístupem, je zvážit mnoho různých způsobů pomoci a hledat ty nejlepší. To znamená věnovat mnoho času zvažování a promýšlení svých přesvědčení, být neustále zvědavý a otevřený novým důkazům a argumentům a dokázat případně názory výrazně změnit.
Duch spolupráce: Významnějších výsledků se často dá dosáhnout spoluprací. K tomu je třeba, aby byl člověk velmi čestný, zásadový a soucitný. Efektivní altruismus neznamená souhlasit s úvahou, že „účel světí prostředky“. Znamená to být dobrým občanem a ambiciózně usilovat o lepší svět.

Tyto zásady nejsou nezpochybnitelné a mohou se měnit, jsou ale podle nás důležité a společností obecně nedoceněné. Každý, kdo se při snaze hledat lepší způsoby pomoci druhým těmito zásadami řídí, se podílí na efektivním altruismu. Platí to bez ohledu na to, kolik času nebo peněz činnosti věnuje nebo na jaký problém se rozhodne zaměřit.

Efektivní altruismus lze přirovnat k vědecké metodě. Věda spočívá v tom, že při hledání pravdy se řídíme důkazy a rozumem – i když jsou výsledky neintuitivní nebo v rozporu s tradicí. Principem efektivního altruismu je, že důkazy a rozumem se řídíme při hledání nejlepších forem konání dobra.

Vědecká metoda je založena na prostých myšlenkách (např. že máte své názory testovat), vede ale k zásadně odlišnému pohledu na svět (např. kvantová mechanika). Stejně tak je na prostých myšlenkách založen i efektivní altruismus – že bychom se měli ke všem chovat stejně a že je lepší pomoct většímu než menšímu počtu lidí – ale vede k nekonvenčnímu a neustále se vyvíjejícímu pohledu na konání dobra.

Co můžete dělat vy?

Lidé, kteří se o efektivní altruismus zajímají, se nejčastěji snaží jeho myšlenky v životě uplatňovat následujícími způsoby:

Volba profesí, které umožňují podílet se na řešení naléhavých problémů, nebo hledání způsobů, jak k tomu využít své stávající dovednosti. Lze se například řídit radami organizace 80,000 Hours.
Přispívání pečlivě vybraným dobročinným organizacím, například s využitím výzkumu organizací GiveWell nebo Giving What We Can.
Zakládání nových organizací, které přispívají k řešení naléhavých problémů.
Podílení se na budování komunit, které se věnují palčivým problémům.

Delší seznam možností najdete zde.

Uvedený výčet není úplný. Efektivním altruismem se lze řídit, ať už se na konání dobra chcete soustředit do jakékoli míry a v kterékoli oblasti života. Ať chcete přispět jakkoli, jde o to, aby bylo vaše úsilí založeno na čtyřech hodnotách uvedených výše a abyste usilovali o co nejvyšší efektivitu svých činností.

Obvykle to zahrnuje snahu nalézat zásadní a opomíjené světové problémy, jejich nejefektivnější řešení a způsoby, jak byste k těmto řešením mohli přispět – bez ohledu na to, jaké množství času nebo peněz tomu chcete věnovat.

Díky takovému postupu a pečlivému rozvažování možná zjistíte, že s těmito zdroji lze dosáhnout mnohem větších výsledků. Skutečně je možné během své kariéry zachránit životy stovek lidí. Při spolupráci s dalšími členy komunity se pak můžete podílet na řešení některých z nejzásadnějších problémů, kterým dnes civilizace čelí.

Další články v příručce:

Poznámky

Kde na světě se jednotlivé skupiny efektivních altruistů nachází, lze zjistit na fóru Effective Altruism Forum. Je tu uveden seznam skupin z více než 70 zemí.↩
Čím je problém méně přehlížený, tím spíše se těm nejlepším možnostem už někdo věnuje, a o to je těžší, aby činnost dalšího člověka měla účinek. Je pravděpodobné, že výnosy investice do nějakého problému jsou přibližně logaritmické. Z této logaritmické povahy výnosů vyplývá, že když se do nějaké oblasti investuje desetkrát víc než do jiné, další zdroje přinesou desetinový výsledek. V případě, že jde o dva stejně významné problémy, práce dalšího člověka, který se bude zabývat tím opomíjenějším, bude mít desetinásobný účinek.↩
Odhaduje se, že na zdravotní bezpečnost vynaložily USA mezi roky 2010 a 2019 z rozpočtu 141 miliard $. Máme za to, že na aktivity související s prevencí budoucích pandemií bylo použito 55 % těchto prostředků. 4 % například padla na řešení probíhající epidemie eboly, díky čemuž vznikla infrastruktura pro případ dalších pandemií. 17 % bylo nicméně vynaloženo na chemické hrozby a hrozby související s radioaktivním zářením tak, že na šíření budoucí pandemie to pravděpodobně nebude mít vliv.<br/>
141 miliard × 0,55 = 79 miliard
Při přepočtu to za dané desetileté období vychází na 8 miliard dolarů ročně.
Federal funding for health security in FY2019Watson, Crystal, et al., Health security 16.5 (2018): s. 281–303. Archivovaný odkaz, cit. 5. 3. 2020.
Organizace Open Philanthropy vede v patrnosti také další nadace a filantropy, kteří se tomuto tématu věnovali již před pandemií covidu-19. Máme za to, že dohromady vynaložili necelých 100 milionů dolarů. Podle výpočtů ředitelky projektu Costs of War N. Crawford vydaly USA na boj proti terorismu mezi roky 2001 a 2022 5,8 bilionů dolarů.
5,8 bilionu : 20 let = 290 miliard $ ročně.
United States budgetary costs of Post-9/11 wars Crawford, Neta C., Watson Institute for International & Public Affairs, Brown University, 2021. Archivovaný odkaz, cit. 26. 7. 2022.↩
Je třeba vzít v úvahu, že web Our World in Data uvádí: „Global Terrorism Database je nejkomplexnější dostupnější dataset týkající se teroristických útoků a údaje z nedávné doby tu jsou úplné. Na základě naší analýzy ovšem máme za to, že dlouhodobější údaje úplné nejsou (s výjimkou USA a Evropy). Nedoporučujeme proto vyvozovat z tohoto datasetu dlouhodobé trendy výskytu terorismu na světě.“
To znamená, že výše uvedený zdroj počet potvrzených úmrtí v důsledku terorismu pravděpodobně podhodnocuje. Ovšem i za předpokladu, že by počet úmrtí od roku 1970 byl přibližně stejný jako v desetiletí, kdy dosahoval nejvyšších hodnot (2010–2020), celkový počet obětí by stále byl pouze 1,2 milionu, tedy mnohem méně než počet obětí pandemií.
Úmrtí na covid-19:
Podle odhadu týdeníku The Economist dosahoval celkový počet nadúmrtí v důsledku covidu-19 v červnu 2022 21,47 milionu. Tento počet stále stoupá.
Tato data a model jsou dostupné na webu Our World in Data (archivovaná stránka, obnovená 28. 7. 2022).
Máme za to, že jde o nejlepší současný odhad celkového počtu obětí covidu-19. Počet potvrzených úmrtí je nižší, přibližně 6 milionů, což ovšem nezahrnuje úmrtí nepřímá nebo nenahlášená. Metodika týdeníku Economist spočívá ve srovnání počtu nadúmrtí se sezónním průměrem, aby bylo možné odhadnout, kolik lidí zemřelo navíc, což se upraví o nenahlášená úmrtí.
Úmrtí v důsledku pandemií i terorismu jsou rozložena nerovnoměrně (s těžkým chvostem), takže minulé úmrtnosti obvykle vedou k podhodnocení rozsahu rizika.
Mohlo by například dojít k tomu, že teroristé odpálí jadernou zbraň ve velkém městě, což by mohlo zabít víc než milion lidí. V uplynulých padesáti letech k tomu nedošlo, kdyby se to ale stalo, byla by to hlavní příčina počtu obětí. Stejně tak mohlo v uplynulých padesáti letech dojít k mnohem horší pandemii, než byl covid-19 nebo HIV/AIDS.
Klíčovou otázkou pak je, jestli historické záznamy riziko více podhodnocují v případě terorismu, nebo v případě pandemie (tj. jestli má těžší chvost rozložení úmrtí v důsledku terorismu, nebo v důsledku pandemie).
Zdá se pravděpodobné, že nejhorší možný scénář je horší v případě pandemie než v případě terorismu. Není nijak vyloučeno, že nastane pandemie nakažlivější než covid-19, ale se smrtností 10–50 % nebo horší. A zdá se, že v historii k tomu už několikrát málem došlo.
Problém spočívající v tom, že ve vzorku chybí extrémní události, může být tudíž u pandemie horší než u terorismu. Koneckonců, nejpravděpodobnější způsob, jak by terorismus mohl zabít více než milion lidí, nejspíš je způsobení pandemie.
Vzhledem k tomu, že na prevenci terorismu je vynakládáno asi stokrát víc prostředků než na prevenci pandemií, ačkoli pandemie v minulosti pravděpodobně způsobily desetkrát až stokrát víc úmrtí, pro dosažení rovnoměrnější distribuce prostředků by muselo dojít k velmi výrazným úpravám ve prospěch pandemií.
Uvedená analýza zahrnovala pouze počty úmrtí, protože to je významná, ale zároveň relativně měřitelná metrika. Úmrtí způsobená pandemiemi a terorismem vedou také k významným nepřímým nákladům. Pro úplnější srovnání by bylo třeba pokusit se zahrnout jejich poměrný rozsah.↩
„Od začátku epidemie zemřelo na onemocnění související s AIDS 40,1 milionů (33,6 − 48,6 milionů) lidí.“
Global HIV & AIDS statistics — Fact sheet UNAIDS, 2022. Archivovaný odkaz, cit. 11. 8. 2022.↩
Open Philantrophy je nadace vycházející z myšlenek efektivního altruismu. Organizaci Johns Hopkins Centre for Health Security (CHS) poprvé podpořila v roce 2016. Následovalo několik dalších významných příspěvků včetně jednoho ve výši 16 milionů $ v roce 2017 a dalšího ve výši 19,5 milionu $ v roce 2019.↩
Ke dni 7. 7. 2022 šlo o 38 659 dobrovolníků a dobrovolnic. 1Day Sooner↩
Před covidem-19, v roce 2017, počet lidí žijících za méně než 1,9 $ na den poklesl na 689 milionů. Z odhadů ale vyplývá, že dnes se poprvé od roku 1998 míra extrémní chudoby zvýšila. Odhaduje se, že méně než 1,9 $ na den má teď 731 milionů lidí.
UN SDG 1 – End poverty in all its forms. Statistiky OSN, 2022. Archivovaný odkaz, cit. 26. 7. 2022.
Odhady byly přizpůsobeny tomu, že v chudých zemích si toho za tytéž peníze lze koupit víc (parita kupní síly). Ačkoli jsou tyto odhady v lecčems problematické, je jasné, že příjem těsně nad úrovní existenčního minima mají stovky milionů lidí. Více podrobností případně najdete v článku How accurately does anyone know the global distribution of income?.↩
V Česku má člověk na hranici chudoby 23x více než činí (starší) hranice chudoby 1,9 USD/den (tento počet je také přepočítán podle parity kupní síly – rozdílných cen v ČR oproti USA a rozvojovým zemím). Počet lidí v Česku pod touto hranicí je druhý nejmenší v OECD (po Dánsku). Vysokoškolsky vzdělaný člověk pak vydělává zhruba 70x více ↩
Hranice chudoby v USA na jednu osobu odpovídá ročnímu příjmu ve výši 13 590 $. 13 590 : 365 = 37,23 $ na den.
To je dvacetinásobek mezinárodní hranice chudoby ve výši 1,9 $ při přepočtení podle parity kupní síly. Mediánový příjem lidí s vysokoškolským nebo vyšším vzděláním ve věku 25–26 pracujících na plný úvazek byl podle sčítání lidu v roce 2019 74 000 $ ročně.
74 000 $ : 365 = 202,7 $ na den.
202 $ : 1,9 = 107x. Jednočlenná domácnost v New Yorku s ročním příjmem 74 000 $ hrubého má podle společnosti SmartAsset přibližně 53 000 $ čistého.
Čistý příjem 53 000 $ ročně vás podle kalkulačky organizace Giving What We Can řadí mezi 1,3 % lidí s nejvyšším příjmem na světě. ↩
Britský Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu doporučuje v případě, že zákrok je spolehlivý, vynaložit na každý získaný rok života v plné kvalitě (QALY) až 30 000 £.
„V případě, že ICER (poměr inkrementálních nákladů a přínosů) na získaný QALY přesáhne 30 000 £, poradní orgány musí průkazněji doložit, že provedení zákroku představuje účelné vynaložení prostředků NHS (britského státního zdravotnického systému).” Methods for the development of NICE public health guidance. UK National Institute for Health and Care Excellence, září 2012. Archivovaný odkaz, cit. 28. 7. 2022.
V oblasti celosvětového zdraví se obvykle uvádí, že záchrana jednoho života odpovídá třiceti jednotkám QALY. Zdroj: Světová Banka (Box 1.1)
Podle toho odpovídají náklady na záchranu života 30 x 30 000 £ = 900 000 £ = 1,1 milionu $.
V USA různé instituce odhadují „hodnotu života“ a tento ukazatel využívají k určování priorit jednotlivých projektů, na které je třeba vynaložit prostředky. Podle odhadu Federální agentury pro krizové řízení (FEMA) byla hodnota života v roce 2020 7,5 milionu $. Tento odhad se v různých souvislostech mění. Podle odhadu Ministerstva dopravy USA byla například hodnota života v roce 2014 5,2 až 13,0 millionů $.↩
Náklady na záchranu jednoho života odhadované organizací GiveWell se v čase mění (v závislosti na jejím výzkumu a dostupných možnostech), ale obvykle se pohybují mezi 2 500 a 7 500 $. V roce 2021 bylo podle těchto odhadů možné rozdáváním moskytiér napuštěných látkou na hubení hmyzu zachránit jeden život s vynaložením 5 500 $.
Nejaktuálnější odhady organizace najdete v její kompletní analýze nákladové efektivity: How We Produce Impact Estimates. GiveWell, červenec 2022. Archivovaný odkaz, cit. 28. 7. 2022.↩
„Při cílení darů důvěřovalo doporučením GiveWell více než 110 tisíc dárců. Celkem poslali organizacím, které jsme doporučili, přes 1 miliardu $. Tyto dary zachrání více než 150 tisíc životů a chudí lidé z celého světa tak získají peněžní příspěvky převyšující 175 milionů $.“
About GiveWell, GiveWell, červenec 2022. Archivovaný odkaz, cit. 28. 7. 2022.↩
„Když jsme Wave spustili v Senegalu, náš průměrný převod by při využití největšího dosavadního poskytovatele mobilního bankovnictví byl třikrát až pětkrát dražší. Při vynásobení počtem lidí, kteří naši službu každý měsíc aktivně využívají, což jsou miliony, dojdeme k úsporám přes 200 milionů $ ročně… a to je přibližně 1 % HDP Senegalu.“
Working at Wave is an extremely effective way to improve the world. Ben Kuhn, 8. 7. 2021. Archivovaný odkaz, cit. 26. 7. 2022.↩
Rozhovory: „Náš nejlepší model Meena vytrénovaný na principu end-to-end dosahuje… hodnoty SSA [Sensibleness and Specificity Average; průměrná smysluplnost a konkrétnost] 72 %… naše skóre SSA 72 % není daleko od SSA 86 % dosahovaného průměrným člověkem.“ Towards a Conversational Agent that Can Chat About…Anything. Adiwardana et al., Google, 28. 1. 2020. Archivovaný odkaz, cit. 28. 7. 2022.
Matematika: Minerva, model Googlu, podle grafů v odkazovaném článku správně řeší více než 50 % „středoškolských matematických soutěžních úloh“. Ostatní nejmodernější modely dosahovaly přesnosti pod 10 %.
Minerva: Solving Quantitative Reasoning Problems with Language Models. Dyer et. al, Google, 30. 6. 2022. Archivovaný odkaz, cit. 28. 7. 2022.
Vtipy: Model AI PaLM od Googlu je schopen vysvětlovat zcela nové vtipy, včetně těch, které nelze nalézt nikde na internetu.
Například:
„Vtip: Věděli jste, že Google zrovna do týmu pro TPU přijal mluvící velrybu? Ukázala jim, jak komunikují dva různé pody.
Vysvětlení: TPU je typ počítačového čipu využívaného Googlem pro hluboké učení. „Pod“ označuje skupinu čipů TPU. „Pod“ je také skupina velryb (pozn.: anglicky „stádo“). Vtip spočívá v tom, že velryba dokáže komunikovat s dvěma skupinami velryb, ale mluvčí se tváří, jako že velryba je schopná komunikovat se dvěma skupinami TPU.“
Pathways Language Model (PaLM): Scaling to 540 Billion Parameters for Breakthrough Performance. Narang et al., Google, 4. 10. 2022. Archivovaný odkaz

Obrázky: Příklady obrázků vygenerované modelem Dall-E 2 od společnosti OpenAI jsou dostupné zde.
Programování:
Společnost Salesforce v kapitole 3.1 studie A Conversational Paradigm for Program Synthesis o svém AI nástroji CodeGen, který převádí lidské pokyny na kód, uvádí, že nástroj dosahuje v metrice HumanEval skóre 75 %, což znamená, že dokáže vyřešit 75 % úkolů v oblasti programování z datasetu HumanEval popsaných běžným lidským jazykem.↩
Odhadnout, kolik výzkumnic a výzkumníků se na nějaké téma zaměřuje, je náročné už proto, že se toto téma těžko definuje. Mnozí výzkumníci se zároveň zabývají více tématy a těžko se nastavuje práh pro to, co znamená „být výzkumníkem“. Tyto údaje je tudíž třeba brát jako odhady, které se mohou lišit až o přibližně trojnásobek a při různých interpretacích otázky i o řády.
V roce 2020 zveřejnilo v archivu vědeckých článků arXiv výzkumy zabývající se AI 87 tisíc autorů a autorek. Podle odhadu ve zprávě 2020 Global AI Talent Report společnosti Element AI se vývoji AI na celém světě věnuje ještě více lidí. Na sociálních sítích o sobě více než 155 tisíc osob uvádí, že pracují v oblasti výzkumu nebo vývoje AI. Předpokládáme ale, že někteří lidé pracující v oblasti vývoje AI se nezabývají dalším pokrokem této technologie. Vzali jsme tudíž v úvahu nejnižší odhad ve výši 87 000 a vydělili jsme ho přibližně dvěma. Výsledný odhad je tedy 40 tisíc.
Bezpečností AI se podle odhadu vědce Gavina Leeche v roce 2021 zabývalo 270 až 830 lidí v ekvivalentech plného pracovního úvazku. Horní hranice rozsahu tohoto odhadu ovšem vychází z pojetí výzkumu slaďování hodnot AI s lidskými, které považujeme za příliš široké. Značná část tohoto množství je zároveň tvořena sčítáním času vynakládaného vědci, kteří se tomuto výzkumu věnují pouze okrajově. Naším cílem je ale určit, kolik výzkumníků a výzkumnic se na bezpečnost AI specializuje.
Iniciativa AI Watch se pokusila jednotlivé výzkumníky zabývající se bezpečností AI spočítat. Význačných vědců a vědkyň v tomto oboru našla 160. V tom je však zahrnuto i mnoho lidí, kteří o bezpečnosti AI více než rok nic nepublikovali, zatímco všichni ve výše uvedeném odhadu 87 tisíc nějaký výstup během uplynulého roku zveřejnili. Práh pro označení za „význačného“ vědce či vědkyni může být na druhou stranu vyšší než publikace v archivu arXiv.
Podle našeho výsledného odhadu se na bezpečnost AI zaměřuje 300 výzkumnic a výzkumníků.↩
Česky vyšla jako Superinteligence: Až budou stroje chytřejší než lidé, Prostor 2017↩
V roce 2018 bylo v USA na maso poraženo 9,56 miliardy hospodářských zvířat. Tento počet se od té doby pravděpodobně zvýšil. Z toho 9,16 miliard bylo kuřat; 237 milionů krůt; 125 milionů prasat; 34 milionů hovězího dobytka a 2 miliony ovcí. Zdroj: vizualizace na webu Our World in Data s využitím dat od Organizace pro výživu a zemědělství OSN.↩
V roce 2021 prošlo útulky v USA přibližně 6,5 milionu zvířat. V roce 2011 to bylo 7,2 milionu. Za předpokladu trvalého úbytku to znamená, že v roce 2018 bylo v útulcích asi 6,7 milionů zvířat.
9,56 miliard : 6,7 miliony = 1427násobně víc zvířat v průmyslových chovech.
Pet Statistics. American Society for the Prevention of Cruelty to Animals, 2021. Archivovaný odkaz, cit. srpen 2021.↩
Financování zvířecích útulků:
Andrew Rowan spočítal, že v roce 2018 získaly tři tisíce nejvýznamnějších organizací provozujících útulky 5 miliard $. Uvádí to v práci Cat Demographics & Impact on Wildlife in the USA, the UK, Australia and New Zealand: Facts and Values Rowan et al. (2020), Journal of Applied Animal Ethics Research, s. 7–37.
Data, na kterých jsou tyto výpočty založené, nám Andrew Rowan v korespondenci potvrdil.
Financování kampaní za zrušení velkochovů:
Ve výzkumu organizace Open Philanthropy zveřejněném zde se uvádí, že organizace bojující za práva hospodářských zvířat získaly v roce 2018 následující částky:
- Zavedené organizace v USA (PETA, PCRM, HSUS, ALDF, ASPCA): 32,3 milionů $.
- Nové významné organizace v USA (CIWF, WAP, RSPCA, HSI): 32,6 milionů $.
- Všechny další organizace v USA: 32,2 milionů $.32,3 + 32,6 + 32,2 = 97,1 milionů $
↩
Podle přehledu trhu vajec Ministerstva zemědělství USA je pouze v USA v květnu 2022 v bezklecových chovech 106,5 milionů slepic, zatímco v roce 2016 to bylo 17 milionů. Domníváme se, že díky práci sdružení Open Wing Alliance přešlo do bezklecových chovů dalších 100 milionů ptáků v Evropě, ovšem toto číslo nelze snadno připisovat konkrétně této skupině.
Obhájci a obhájkyně práv zvířat navíc v současnosti přiměli firmy k závazkům, které – pokud budou splněny – by se měly týkat v průběhu času více než 500 milionů slepic.↩
Vláda USA po dohodě s organizací Good Food Institute oznámila, že poskytne 10 milionů $ na založení centra excelence pro buněčnou medicínu na Tuftsově univerzitě. Podle doporučení nezávislého auditu National Food Strategy ve Velké Británii by se mělo do výzkumu a inovací alternativních zdrojů bílkovin investovat 125 milionů £. Zdroj: GFI Year in Review 2021 (s. 3) ↩
Úplná časová osa předpovědí je dostupná na webu Metaculus.↩