Adopce dětí na dálku: má smysl přispívat?
Toto je volný překlad článku z webu Effektiv Spenden.
Jeden z prvních darů v mém životě byl poskytnut v rámci programu adopce dětí na dálku. Stejně jako miliony dalších lidí na celém světě mě fascinovala myšlenka pomoci konkrétnímu člověku. A tak jsem se společně s maminkou rozhodl použít část svého kapesného na podporu malého Welderufaela Zeru z Eritreje. Fascinovala mě možnost dát dítěti vyrůstajícímu v naprosté chudobě lepší život.
Dnes tomu není jinak. Na rozdíl od minulosti se však nyní na adopci dětí na dálku dívám velmi kriticky. V lepším případě se jedná o podvodné označování, v horším případě o vysoce neúčinnou nebo dokonce kontraproduktivní formu rozvojové pomoci.
Stejný názor zastává i organizace terre des hommes, která se rozhodla ukončit tyto sponzorské programy již v roce 1975. Jako hlavní důvod uvedla, že…
„Adopce na dálku je individuální pomoc, která neřeší příčiny chudoby a rozvojových problémů,
adopce na dálku izoluje děti a vyvolává závist,
adopce na dálku umisťuje děti do ústavů, a tím ničí rodinné a sociální struktury,
adopce na dálku způsobuje vysokou administrativní zátěž, a je proto nákladné.“
Tato kritika se zdá být pochopitelná, a pokud se podíváte na webové stránky organizací, jako je například Stiftung Compassion Deutschland, můžete se domnívat, že je stejně tak pravdivá.
Takzvaná „katalogová reklama“ Nadace soucitu, kritizovaná ve studii „Veřejná prezentace sponzorství dětí“ Univerzity Erlangen Norimberk.
Stejně jako na Amazonu a podobných serverech můžete pomocí různých filtrů třídit stovky potenciálních kmotřenců podle pohlaví, původu a věku. Pokud jste stále nenašli dítě svých snů, může vám pomoci kliknutí na tlačítko „Zobrazit další děti„…
Jako další pobídka je obrázek každého dítěte označen počtem dní, po které čeká na sponzora. Jakmile se rozhodnete pro některé dítě, budete vyzváni k poskytnutí příspěvku s větou: „S částkou 30 EUR měsíčně můžete Karlu [jméno dítěte] vyvést z chudoby!“. Je tedy lákavé věřit, že váš dar skutečně a konkrétně vyřadí Karlu z čekací listiny a že podporována bude ona, a nikoli malý Anderson. Tato „katalogová reklama“ byla kritizována již v roce 2005 ve studii „Veřejná prezentace sponzorství dětí„, kterou vypracovala univerzita v Erlangenu v Norimberku. Přesto se s ní lze alespoň do určité míry stále setkat u velkých a známých humanitárních organizací, jako je World Vision nebo Plan International, které potenciálním sponzorům umožňují filtrovat děti i podle pohlaví a původu. V tomto ohledu se zdají být zcela na místě obavy terre des hommes, že by se jednalo o individuální program pomoci, který by vedl k závisti a vysokým administrativním nákladům.
Naštěstí tomu tak není. Stejně jako prakticky ve všech případech účelového dárcovství je i adopce dětí na dálku iluzí nebo klamavým marketingem. Jakmile se podíváte na drobné písmo, rychle zjistíte, že například World Vision ve skutečnosti neposkytuje individuální pomoc, ale „projektovou práci v prostředí sponzorovaného dítěte„. Děti na fotografiích samozřejmě nejsou sponzorovány pouze tehdy, když se najde sponzor. Z této projektové práce mají samozřejmě prospěch již dlouhou dobu. Není to tak, že by pracovníci pomáhajících organizací přijeli do vesnice, vyfotografovali tam děti a vrátili se, až když najdou dostatek sponzorů, případně po několika měsících, nebo dokonce že by se teprve pak začali postupně starat o jednotlivé děti.
Pokud však organizace, které inzerují sponzorství dětí, nakonec nedělají nic jiného než iniciativy, které nabízejí menší možnost nedorozumění v jejich veřejném obrazu, je na místě se ptát, jak velký dopad váš dar skutečně má. My na effektiv-spenden.org se domníváme, že ani humanitární organizace, které sponzorství zprostředkovávají a nakonec odvádějí dobrou práci na projektech, nepatří k těm nejefektivnějším. Podle současného stavu vědeckého poznání existují i v rámci rozvojové pomoci opatření, která jsou výrazně efektivnější z hlediska nákladů než jiná. Iniciativy, které se zaměřují na tyto přístupy, proto mohou poskytnout více pomoci za každé darované euro. Příkladem mohou být programy, v jejichž rámci jsou školáci zbavováni červů za méně než jedno euro ročně nebo jsou chráněni před malárií po celé období dešťů pomocí preventivních léků za méně než sedm eur. Pokud svým darem podpoříte humanitární organizace, které v těchto oblastech působí, můžete dát šanci na budoucnost podstatně většímu počtu dětí, a o to nám jde především.
Autor: Sebastian Schwiecker